Štěně s bílou tlapkou
Když jsme si pro čtyřměsíční štěňátko Almu přijeli k chovatelům Jarušce a Bedřichovi do Smederova, přihnalo se k nám cosi bleskurychlého s rozevlátýma ušima a gumovou slepičkou v mordičce. Ten den jí byly 4 měsíce. Počkala si v této rodině až na nás. Vzápětí si nás přišla ostražitě prohlédnout její matka Cita. S nádhernou hlavou, veliká, vypracovaná, krásná. Měla lovecké zkoušky - však Bedřich byl celý život myslivec ze zájmu i profesí, se psy (choval i Gordon setry k lovu) to náramně uměl a k práci v lese je i používal. Jaruška se Almy s bílou tlapkou jen těžko vzdávala, svá zvířata opatruje s velkou láskou. A tak mezi námi vzniklo vzácné přátelství. A Bedřich? Ten teď tam kdesi hraje mariáš s kamarády, co ho předešli do nenávratna, u nohou mu už leží s ostatními pejsky i Cita z Dianských Luk a občas se sem mrknou a dávají na nás pozor...